Abych rozuměl tomu, co vytvářím
Nestačí mi seznam funkcí. Potřebuji vědět, proč je potřebujete a jak budou zapadat do vaší práce.
O mně
Jsem Ondřej Chaloupka.
A pořád mě baví hledat řešení.
Přibližně před pětadvaceti lety jsem napsal svůj první web. Od té doby se změnily technologie, weby i způsob, jakým pracuji. Jedna věc ale zůstala stejná — baví mě vytvořit něco nového, ponořit se do problému a hledat cestu, která bude fungovat.
Začalo to vlastně úplně jinak
Už na střední škole jsem věděl, že auta nebudou moje cesta.
Studoval jsem automobilní průmyslovku. Už během prvního ročníku mi ale bylo jasné, že právě tomuhle se jednou věnovat nechci.
Ve stejné době mě začalo zajímat něco úplně jiného — internet. Fascinovalo mě, jak se obsah na web vlastně dostane a co všechno je potřeba k tomu, aby stránka fungovala.
Začal jsem si to zkoušet sám.
První web jsem vytvořil v čistém HTML pro náš futsalový tým.
Nebyl za tím žádný podnikatelský plán. Prostě mě bavilo zjistit, jak to funguje — a pak vytvořit něco, co předtím neexistovalo.
A ukázalo se, že tohle je ono
Od prvních webů k systémům, které jsou součástí každodenní práce.
Po střední škole následovala VOŠ zaměřená na programování. Tam už bylo jasno, že právě programování a tvorba webů je cesta, kterou chci jít.
Od prvních jednoduchých stránek jsem se postupně dostal k webovým aplikacím a interním systémům, na kterých dnes firmy skutečně staví část svého každodenního provozu.
A právě to mě na té práci baví možná ještě víc než samotné programování.
Na začátku je často jen problém.
Na konci něco, co lidé skutečně používají.
Co mě na tom baví nejvíc
Nejvíc mě baví to, co jsem ještě nedělal.
Nový problém je pro mě spíš výzva než překážka.
Když přijde požadavek, který jsem ještě nikdy neřešil, je tam samozřejmě chvíle nejistoty. Pak se ale do problému ponořím, hledám informace, zkouším možnosti a přemýšlím, jakou cestou se k výsledku dostat.
Právě takové projekty mě často baví nejvíc.
Ne proto, že bych chtěl za každou cenu používat nové technologie. Ale protože se při nich musím něco nového naučit a najít řešení, které jsem předtím neznal.
„Nejde“ pro mě většinou znamená
„ještě jsme nenašli správnou cestu“.
Na čem mi při práci záleží
Nejen co vznikne.
Ale také jak a co bude potom.
Aby věci fungovaly i potom
Při návrhu přemýšlím nad tím, co se stane za rok nebo za několik let. Raději dnes udělám něco navíc, pokud vím, že nám to později výrazně usnadní další rozvoj.
Aby se na mě dalo spolehnout
Když spolu něco vytvoříme, nechci po předání zmizet. Když potřebujete něco upravit, rozšířit nebo řešit problém, máte komu zavolat.
Preciznost.
Spolehlivost.
Dlouhodobá spolupráce.
Přímá spolupráce
Klient komunikuje přímo se mnou.
Od prvního rozhovoru až po další rozvoj.
Když mi zavoláte, mluvíte s člověkem, který bude váš projekt skutečně navrhovat a vytvářet.
Nemusíte vysvětlovat svůj problém obchodníkovi, který ho potom předá projektovému manažerovi a ten zase vývojáři.
Poznám váš projekt, vím, proč jednotlivé věci vznikly, a když se po čase ozvete, můžeme pokračovat tam, kde jsme skončili.
A pořád mě to baví
Kdybych dnes nemusel řešit, jestli mám práci, stejně bych si sedl k počítači a něco tvořil.
A to je asi nejlepší vysvětlení toho, proč tuhle práci pořád dělám.
Technologie se budou dál měnit. To, co dnes používáme, bude za několik let zase jiné.
Ale chuť pochopit problém a vytvořit něco, co funguje, podle mě zůstane.
Pojďme se poznat
Teď už něco víte o mně.
Co řešíte vy?
Nemusíte mít připravené zadání. Zavolejte mi nebo napište a řekněte mi, co vás trápí. Od toho se můžeme odrazit.
Pojďme si o tom popovídat →
